Tak přišla dlouho očekávaná neděle 17. února a jedeme do Bojkovic. Sluníčko svítí, jsme všichni čtyři vyspaní a odpočinutí, protože se začíná až v 9:30. V autě ovšem panuje trochu napjatá atmosféra, náš soupeř je momentálně na druhém a my na třetím místě tabulky RPZK. Počítá se s tím, že Malenovice nebudou chtít postoupit a tím pádem se jedná o klíčový zápas sezony, kdy kdo vyhraje ten s vysokou pravděpodobností postoupí do ZKS. Jenže – ještě jsme ani nedorazili a už prohráváme. Radim Orsák je na školení v Praze a Jarek Bistrý ml. v sobotu onemocněl a necítil se na zápas. Franta Jurčaga se omlouval už dopředu, mají nějakou rodinnou oslavu. Uvařilo se kafé a začali jsme hrát.
Ze začátku se partie vyvíjely dobře, zahájení se nám povedlo a šlo se dál. Po nějaké době se začal ošívat Vojta a bylo jasné, že se něco děje. Byl nucen vyměnit svého bělopolného střelce a to je ve španělské hře problém. Po chvíli se dostal pod tlak, kdy soupeř obětoval figuru za útok a ten posléze dotáhl do bohužel , zdárného konce: 0 – 2. To se stalo asi po hodině hry. Petr Jakubál na první šachovnici , pro něj klasicky , utahoval šrouby a tak do ticha hrací místnosti zaznělo: “ není o co hrát, vzdávám se“. A už to bylo lepší: 1-2. Na čtvrté šachovnici měl pan Bistrý pěknou pozici, sice s pěšákem méně, ale za to útočil. Nevím , jestli to měl tak dobře spočítané, nebo jen přehlédl, ale všichni jsme viděli vidličku na krále a věž. Nicméně se nestalo, ale soupeř vyrobil totální hrubici a daroval panu Bistrému jednotahový mat. Výborně, pane Bistrý: 2-2. Veškerá tíha utkání a z něho plynoucích důsledků padla na mě . Co do materiálu jsme na tom byli úplně stejně, s tím rozdílem, že soupeř měl oba střelce a já oba koně. V celkem oteřené pozici, každý jsme měli 4 pěšce se, ale projevila větší síla dvou střelců a po mém velmi špatném odskoku jezdce úplně z centra dění přišla vazba, ze které se nedalo dostat bez ztráty jezdce. Škoda: 3-2. Vidina druhé ho místa a postupu do ZKS se rychle rozplynul. Tuto partii jsem si hodně vyčítal. Neházíme však flintu do žita, ještě máme 3 zápasy se dvěma středně silnějšími týmy a jedním týmem žáků Napajedel. Pokud vyhrajeme všechny tři zápasy máme ještě naději. Je to v našich rukách a budeme se muset hlavně sejít v plně sestavě, to je letos klíč k úspěchu.
Šachu zdar
